Věřím, že úloha lidovců v je v současné společnosti jasná: Hájit
zájmy slušných a pracovitých lidí, chránit rodinu jako záruku biologického a kulturního
přežití naší civilizace, nedovolit ničení přírody a v praxi uplatňovat politiku, v níž je občan
respektovaným partnerem, nikoli podřízeným.
Věnuji se především vzdělávání, oblasti, kterou jako rodič, komunální politik, zákonodárce,
učitel dětí, dospělých a seniorů znám ze všech úhlů pohledu. Vzdělávání a rodina
jsou propojené světy. Vzdělávání také přímo souvisí s uchováním národní identity,
dokonce i s budoucí existencí evropské kultury. Společenskou soudržnost a odolnost považuji za základní podmínku
úspěšného překonání všech hrozeb, ať přijdou odkudkoliv. Stabilní společnost dokáže zvládnout i proces migrace.
Naši lidé nejsou nenávistní k cizincům, ale mají zdravý rozum, a proto chtějí, aby u nás našel domov ten, kdo je ochoten
respektovat naši kulturu. Ta roste již od dob Cyrila a Metoděje i Ludmily a Václava z hlubokých kořenů antiky
a křesťanství. Naši lidé také vědí, že smysluplný život je spojen s prací. Práce, která je zároveň radostí, je totiž klíčem
k lidské důstojnosti. S využitím všech svých zkušeností i s odvahou, která je vlastní mnoha seniorům (rychle totiž
poznají, že „jde do tuhého“), bych ráda byla v Parlamentu hlasem občanů, kteří se nestydí říct: mám rád svoji vlast.
Hlasem lidí, kteří chápou, že technologie mají lidem sloužit, ne vládnout. Hlasem občanů, kteří vědí, že vodu a půdu
3D tiskárna nevyrobí. Hlasem maminek a tátů, kteří chtějí dobré vzdělání pro své děti a dobrou práci pro sebe.
Mé osobní hesla je: S úctou a respektem, ale beze strachu. Fortiter in re, suaviter in modo.