Nedávné volby do Evropského parlamentu měly u nás žalostný ohlas. V úvahu přichází nejedno vysvětlení. Starším se možná vybavuje povinná účast u voleb za minulých časů a z ní pramenící odpor k jakékoli povinnosti tomu podobné. Mezitím ale dospěli mnozí, kteří již tuto povinnost nepoznali. Co ty vedlo k tomu, že nešli volit ? Je to tím, že Brusel je daleko a to, co se tam děje,  nás nezajímá ? To by pak naznačovalo, že si nevidíme na špičku nosu, necítíme se Evropany a chceme být za pecí, kde je sice smrádek, ale teploučko. Je to tím, že kandidáti napříč stranami byli suma sumárum vzato lidé veskrze nezajímaví, bez pozitivního potenciálu, prostě takoví, kteří nám tam nebudou nic platní ? Vždyť nebyli všichni stejní a soudit paušálně o všech to samé, by vypovídalo o jisté pohodlnosti dát si trochu práce s tím, abychom mezi nimi rozlišovali. Do třetice ještě názor ten, že hlas jednoho člověka nic neovlivní a je tudíž jedno, padne –li vedle. Jakákoli domýšlivost jistě není nic dobrého, ale s prominutím – zamindrákovanost také ne. Nelze si představovat, že jeden hlas ovlivní směr, jímž se Brusel vydá, ale ani opak není to pravé a sice,  že jeden hlas nic neznamená.

Dát ve volbách svůj hlas znamená vzít na svá bedra jistou míru  zodpovědnosti, byť v podstatě na úrovni symbolické. Jde též o využití práva volit, v té souvislosti se lze zmínit, že o volební právo se v jistých dobách bojovalo a teď se ho mnozí vzdávají.   Dát svůj hlas  znamená přispět svojí troškou do mlýna k naplnění toho, co pokládám jako občan za správné.
Když to já jako občan neudělám a k volbám nepůjdu, rád tak činí někdo jiný - jak se již v minulosti stalo a k ničemu dobrému to nevedlo.

Doufejme, že v podzimních volbách bude účast voličů lepší. 
  
                                                                                                Doc. MUDr. Jiří Beran,CSc.