Ministr Fischer s rozpočtem v poslaneckém klubu
Úterní první zasedání poslaneckého klubu KDU ve sněmovně mělo dost nabitý program, ale také mírně slavnostní atmosféru, do které zapadl i ministr financí, jenž měl dobrou vůli vysvětlit a obhájit rozpočet na rok 2014, připravený úřednickým kabinetem. Debata byla věcná, přátelská a celkem nekonfliktní. Nepostrádala ovšem z mého pohledu některé zajímavé body.
Předně se mi zdálo, že pan ministr si tak trochu přišel postěžovat na rozpočet, který prý nemůže být lepší, více postavený na rozvoji a rozvojových schopnostech země a na jejich podpoře, protože jsou u nás nedostatečné z hlediska své inovační výkonnosti - a mluvíme o vědě a školství. To je fakt, ale podle mého soudu ohlášené navýšení Technologické agentuře není krok správným směrem a nevím, jakou představu změn vůbec Rusnokův kabinet měl.
Druhé nečekané zjištění bylo, že vláda zřejmě nepočítá s tím, co se jeví již skoro jako legislativně nevyhnutelné, a to, že se rozpočet nestihne a budeme mít rozpočtové provizorium.
Třetí zjištění - sice jsem ministra neprovokoval k sázce, ale převládající představa ČNB a vlády, jak vzestup inflace pobídne české domácnosti ke zvýšení spotřeby, mi profesně připadá dost naivní a reakce českých domácností bude opak, tedy to, že ve spotřebě zatáhnou za brzdu. Návazně se ale sluší dodat, že pokud bych náhodou měl pravdu, může stát příjmová strana rozpočtu na poněkud nevalidních předpokladech, těsný schodek 2,9 % se může ukázat jako optimistický a my přepadneme přes magická maastrichtská 3 %.
Za čtvrté jsem nedostal právě jasnou odpověď na to jaký dopad může mít sekera 100 a více miliard, která se může objevit po ukončení intervencí ČNB v její bilanci, jakkoliv se tento dluh nezapočte do rozpočtu ČR, ale například na dluhopisech nebo důvěryhodnosti se projevit může.
A protože byla řeč i o potřebném výhledu 2014-15, tak jsem se ptal, jak v tomto výhledu vypadá dostavba Temelína, a z odpovědi mi vyplynulo, že spíše nevypadá…, protože nebude asi chuť garantovat ceny elektřiny v době značně nejistého vývoje cen … a asi na to nebude.
Celkový dojem byl sice docela sympatický, ale pocit pevné půdy pod nohama jsem opravdu neměl. Zřejmě bude třeba podívat se do navrženého rozpočtu poněkud důkladnějším způsobem a některé věci přepočítat, což by myslím bylo možné. Ministr Fischer mě ale příjemně překvapil přiznáním, že kdyby jeho ministerstvo, Finančně analytický útvar a finanční úřady věnovaly důkladnější pozornost analýze finančních výnosů a daní vůči plátcům a územím, tak by se asi na daních dalo vybrat mnohem více. Myslel jsem si to, ale v předvolební kampani jsem si to netroufal zveřejnit. Ale mám o čem přemýšlet.
Ivan Gabal