Příklad první:

Vítěz voleb nesedí na pražském magistrátu . Pražská politika je totiž taková žumpa, že rozplést pletenec vazeb není v silách jakékoli politické síly. Síla lobbystických skupin je mnohem větší. Vítěz voleb si kladl po volbách takové podmínky ke spolupráci, že na magistrátu nevládne. Vítěz naoko prohrál, příště vyhraje volby zas. Prohrát je dobré.

Příklad druhý:

Diskuze kolem církevního majetku se táhnou léta. TOP09 navrhuje velkorysé vyrovnání s církvemi tak, že i prohlášení České biskupské konference občas zavání rčením „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej". Například nám biskupové chválí ministra zdravotnictví Hegera, přestože jeho návrhy s etickými zásadami církve rozhodně nekonvenují. Že návrhy ohledně vyrovnání se s církvemi rozhodně nemohou být přijaty koaličními partnery? Prohrát je dobré - skvělé téma pro příští volby.

Příklad třetí:

Velké politické strany nemají zájem na tom, aby obce byly skutečně nezávislé. A současný vládní návrh týkající se rozpočtového určení daní je významným krokem k ekonomické nezávislosti obcí. Od ekonomické nezávislosti vede přímá cesta k nezávislosti politické. Ta ale představuje velkou překážku pro velké politické strany, právě ty mají své hejtmany. Peníze, které obce dostávají ze státní pokladny podle zákona o rozpočtovém určení daní stačí pouze na základní provoz obcí, na investice zbývá opravdu málo. Veškeré větší investice jsou tedy v obcích realizovány pomocí krajských peněz a různých dotací z EU. Kdyby byl přijat současný návrh RUD, obec např. s tisíci obyvateli by si polepšila o zhruba 2 miliony Kč. Částka určená na investice by stoupla o 50 i více procent. Takováto obec by se tedy stála téměř nezávislou na kraji a na jeho přidělení dotací. Je veřejně známý princip přidělování krajských peněz. Obce jsou krajskými radními v roli ratingové agentury ohodnocovány škálou od AA+ až po BB-. Hodnocení AA+ samozřejmě od hejtmana dostane starosta ze stejné strany jako je příslušný hejtman, který ještě nechá obcí protéct nějaké měkké peníze. BB- má poctivý představitel z opoziční strany. Tento systém se starostům samozřejmě nelíbí. Je totiž i v České republice možné, že stále jsou tací, kteří jdou dělat starostu, protože chtějí pečovat o veřejné blaho v místě svého bydliště. Když pochopí systém, tak se nějak přizpůsobí.

Buď se zařadí podle svého naturelu a politického přesvědčení do bodovaného systému ratingové agentury zvané „hejtman" nebo se začnou bouřit a cosi někde vykřikovat o nespravedlivém rozpočtovém určení daní a že nechtějí být závislými na libovůli hejtmanské ratingové agentury. Žádná velká politická strana v podstatě nemá zájem na vzniku nezávislých obcí, těm se tento systém naopak líbí. Vždyť ve všech velkých politických stranách hejtmani mají silné slovo. K nezávislosti obcí by spravedlivé rozpočtové určení daní přispělo, ale po té nikdo neprahne. Nyní nás čeká pouze tanec kolem totemu zvaného RUD, kdy se budou zavádět další a další parametry, které rozdělování jakoby zpřesní a stane se spravedlivějším. Výsledkem bude nanejvýš jeho jalová změna. Zřejmě i zde bude platit, že prohrát je dobré. A novela zákona o spravedlivém rozpočtovém určení daní bude zase jen téma do dalších parlamentních voleb.